Svět si dnes připomíná 58. výročí tibetského národního povstání

TISKOVÁ ZPRÁVA

Svět si dnes připomíná 58. výročí tibetského národního povstání

Praha, 10. března 2017 – U příležitosti 58. výročí tibetského národního povstání proti nezákonné okupaci Tibetu ze strany Čínské lidové republiky vydává předseda tibetské exilové vlády Lobsang Sangay prohlášení. Shrnuje v něm současnou neutěšenou situaci, ve které se tibetský národ nachází a vyzývá čínskou vládu, aby přehodnotila svůj přístup a zvážila přijetí liberální strategie vůči tibetskému lidu. V prohlášení zároveň tibetská exilová vláda znovu vyjadřuje své přesvědčení, že navrhovaná politika střední cesty je nejlepším a oboustranně výhodným řešením dlouholetého problému.

Od roku 1950, kdy proběhla čínská vojenská invaze Tibetu, zahynulo v jejím důsledku na milion lidí a zničeno bylo 98 % buddhistických klášterů. Útlak ze strany Číny vůči okupovaným Tibeťanům v posledních letech neslábne. Naopak, tvrdé zásahy se stupňují. Vloni čínské úřady započaly s demolicí akademie Larung Gar. Následkem toho byli odtud násilně vystěhováni mniši a mnišky, aby byl splněn cíl snížit počet místních obyvatel z více než deseti na pět tisíc. Vyhnaní Tibeťané jsou nuceni přislíbit, že se do akademie nevrátí a nebudou ve své duchovní činnosti pokračovat ani v jiných klášterech.

„I v tuto chvíli jsou ve Lhase přítomny vojenské jednotky a letos 3. března zde proběhlo vojenské cvičení armády o 5000 mužích s konvojem 1000 vojenských vozidel, místo tak připomíná válečnou zónu,“ popisuje momentální situaci v hlavním městě Tibetu ve svém prohlášení Lobsang Sangay, předseda tibetské exilové vlády.

Velmi znepokojující je rovněž bezprecedentní omezení svobody pohybu Tibeťanů, kteří nemohou získat pas a tudíž vycestovat do zahraničí, a to ani ze zdravotních či studijních důvodů. Přísná pravidla omezují rovněž jejich pohyb uvnitř země. Nemohou například cestovat z provincií Khamu a Amda do hlavního města Lhasa, a to ani v případě, že chtějí navštívit rodinu. Striktní omezení platí rovněž v rámci provincií, což se ukázalo naposledy při slavnosti máslových lampiček v klášteře Kumbum.

Výročí tibetského národního povstání si každoročně připomíná celý svět. Také letos se při té příležitost uskuteční v České republice řada akcí. V rámci již tradičního happeningu Vlajka pro Tibet vyvěsí dnes několik set obcí, měst, městských částí a krajů tibetskou vlajku jako vyjádření solidarity s tibetským národem. Večer od 17:00 hodin se uskuteční před ambasádou Čínské lidové republiky happening Hlas pro Tibet.

******

Celé znění prohlášení předsedy tibetské exilové vlády u příležitosti 58. výročí tibetského národního povstání

V tento den roku 1959 povstali Tibeťané napříč všemi vrstvami společnosti, aby nenásilně vyjádřili svůj vzdor proti nezákonné okupaci Tibetu ze strany Čínské lidové republiky. Dnes si připomínáme 58. výročí tibetského národního povstání a při této příležitosti neopomeneme vzdát hold všem, kteří obětovali svůj život v boji za náš národ. Doposud v důsledku čínské invaze zahynulo asi milion lidí a bylo zničeno 98 % klášterů.

Přestože nyní nadešel čas truchlit, máme i důvod být na sebe pyšní a neztrácet naději. Neztrácet naději poté, co v tento historický den v roce 1959 tibetští muži a tibetské ženy ze všech tří provincií svorně pochodovali a statečně čelili čínské invazi provoláváním hesel: „Tibet patří Tibeťanům“ a „Přestaňte podrývat autoritu Jeho Svatosti dalajlamy“, čímž veřejně vyslovili své ambice.

I v tuto chvíli, během tohoto projevu, jsou ve Lhase přítomny vojenské jednotky a letos 3. března proběhlo ve Lhase vojenské cvičení armády o 5000 mužích s konvojem 1000 vojenských vozidel, město tak připomíná válečnou zónu.

Od doby povstání stojí Tibeťané v Tibetu v čele tibetského boje za svobodu a ochranu svých politických, společenských, kulturních a environmentálních práv. Navzdory rostoucímu útlaku a čím dál častějším tvrdým zásahům proti jejich národu dávají Tibeťané jasně najevo své skutečné ambice, jak jsme mohli vidět i v případě sebeupálení 145 Tibeťanů, kteří volali po „svobodě Tibetu“ a „návratu Jeho Svatosti dalajlamy do Tibetu“.

Houževnatost tibetského lidu a naše nezlomné odhodlání postupovat nenásilnou cestou si získaly respekt, podporu a solidaritu států a lidí po celém světě.

Loni v červnu přivítal Jeho Svatost dalajlamu v Bílém domě prezident Barack Obama, vyjádřil mu plnou podporu pro jeho „politiku střední cesty“ a vyzval čínskou vládu, aby navázala konstruktivní dialog s vyslanci Jeho Svatosti dalajlamy. Na tomto místě využiji příležitosti ještě jednou pogratulovat Donaldu Trumpovi ke zvolení prezidentem. Slova nového ministra zahraničí Rexe Tillersona nás naplňují odvahou, neboť nás ujistil, že Trumpova vláda bude pokračovat v podpoře tibetské otázky, uznávat Jeho Svatost dalajlamu a nadále vybízet k dialogu mezi Pekingem a představiteli tibetské exilové vlády nebo dalajlamou.

Evropský parlament loni v prosinci ukázal, jak mu záleží na Tibetu, když přijal naléhavé usnesení o Tibetu, v němž vyzývá k obnovení dialogu s představiteli Tibetu, aby se otázka Tibetu nenásilně vyřešila. Toto usnesení odsoudilo demolici buddhistické akademie v Larung Garu.

Letos v únoru, v předvečer 34. zasedání Rady OSN pro lidská práva v Ženevě, učinilo šest nezávislých odborníků OSN nezvyklé a odvážné gesto. Vydali společné prohlášení o mnoha případech porušování lidských práv v Tibetu s důrazem na zničení Larung Garu a Jačhen Garu. V jasně zformulovaném prohlášení volají odborníci OSN na poplach kvůli čínskému porušování mezinárodních úmluv o lidských právech a všudypřítomným náboženským represím v Tibetu.

Čínská vláda pod vedením prezidenta Si Ťin-pchinga přijala vůči Tibetu znepokojivý postoj, dle nějž „bezpečnost a stabilita Číny závisí na bezpečnosti a stabilitě Tibetu“, a Tibeťané se tak mají „vzdát své bezpečnosti výměnou za dosažení harmonie“. Takový strategický přístup je jen zárukou dalšího útlaku Tibetu.

Nedávná zpráva vydaná Lidovým soudem střední instance pro Tibetskou autonomní oblast (TAR) uvádí za rok 2016 pouze v TAR 1446 případů uvěznění a 1793 případů obvinění. Hojně rozšířená tvrdá opatření proti Tibeťanům probíhají pod záminkou trestání zločinců.

Článek 36 čínské ústavy zaručuje „svobodu vyznání“, v praxi však Státní rada ČLR přepracovala „Předpisy pro náboženské záležitosti“ tak, aby měla veškeré náboženské záležitosti v Tibetu přímo pod kontrolou.

Loni čínské úřady začaly s demolicí akademie Larung Gar. Následkem toho byli z akademie násilně vystěhováni mniši a mnišky, aby byl splněn cíl snížit počet místních obyvatel z více než 10 000 na 5000. Vyhnaní Tibeťané jsou nuceni podepsat dokument, v němž se zavazují, že se do akademie nevrátí, ani nebudou pokračovat v duchovní činnosti v jiných klášterech ve městě. Stejným způsobem bylo násilně vyhnáno kolem tisíce mnišek z centra Jačhen Gar. Situace se v Tibetu podobá nové kulturní revoluci.

Pro Tibeťany a buddhisty začal tento rok úspěšným provedením 34. iniciace Kálačakry Jeho Svatostí dalajlamou. Čínské úřady ale označily učení Kálačakry provedené Jeho Svatostí dalajlamou v Indii za „nezákonné“. Tibeťanům v Tibetu byl omezen pohyb do zahraničí, aby se učení Kálačakry nemohli účastnit. Ti, kdo se ho i tak zúčastnili, byli po návratu vyslýcháni, byl jim zabaven či zničen pas a ocitli se pod přísným dohledem s omezením práv pohybu.

Miliony čínských občanů mohou se svými pasy volně cestovat po světě, avšak Tibeťané v Tibetu, včetně členů komunistické strany, pas získat nemohou a jejich pohyb do zahraničí je značně omezen, i když chtějí vycestovat ze zdravotních či studijních důvodů. Netřeba zmiňovat, že je jim upíráno právo vydat se na pouť. Jeden tibetský bloger v Tibetu napsal: „Získat pas je pro Tibeťana obtížnější než dostat se do nebe.“

Nejenže nemohou Tibeťané jezdit do zahraničí, přísná pravidla omezují rovněž jejich pohyb uvnitř Tibetu – nesmějí z Khamu a Amda ve východním Tibetu do hlavního města Lhasy, a to ani v případě, že zde chtějí navštívit rodinu nebo se sem vydat na pouť. Striktní omezení platí pro místní Tibeťany i v rámci provincií, jak jsme to viděli při nedávné slavnosti máslových lampiček v klášteře Kumbum a u každoročních čhamových tanců v klášteře Takcchang Lhamo Kirti.

Místní vláda projevila nehoráznou lhostejnost vůči cítění Tibeťanů, když týden před oslavami čínského Nového roku ustavila povinnost vyvěsit milion portrétů čtyř generací předsedů komunistické strany u každého doma, ve školách a v chrámech všude v tzv. Tibetské autonomní oblasti.

Vyzýváme čínskou vládu, aby ukončila politiku diskriminace, začala Tibeťanům vydávat cestovní doklady a respektovala jejich svobodu pohybu v rámci Tibetu i za jeho hranicemi.

Na poli ochrany životního prostředí jsme byli loni svědky všeobecných protestů místních Tibeťanů proti nárůstu neregulované těžby v povrchových dolech v posvátných horách v oblastech Amčhog a Miňag. Vzhledem k závažnosti případu podrobili odborníci OSN Čínu dotazům ohledně dopadu těžby v Amčhogu na životní prostředí. Podle mezinárodního environmentálního práva by těžba měla být udržitelná pro životní prostředí, citlivá vůči kultuře a ekonomický užitek by z ní měli mít místní obyvatelé.

Zadržen a uvězněn byl Taši Wangčhug, obhájce práva na vzdělání ve dvou jazycích. Byl obviněn ze separatismu a nyní čeká na rozsudek. Tento případ je jasným důkazem čínského porušování vlastní ústavy a zákona o regionální etnické autonomii, které menšinám zaručují právo na užívání a rozvoj vlastního mluveného a psaného jazyka.

Zmíněné do očí bijící porušování lidských práv nutí Tibeťany v Tibetu uchylovat se k zoufalým činům. Posledním takovým případem byl 33letý Taši Rabtän, který se na protest upálil loni v prosinci.

Výroční zpráva Výkonné komise Kongresu USA za rok 2016 opět zařadila Čínu mezi země vyžadující zvláštní pozornost (CPC). Zpráva Amnesty International za roky 2015/2016 upozorňuje na rostoucí útlak v tibetských klášterech ze strany čínské vlády. Zpráva Freedom House z roku 2016 zařadila Tibet na předposlední místo v oblasti politické a občanské svobody, pouze před Sýrii.

Zpráva Freedom House pro rok 2017 upozorňuje, že čínské úřady uplatňují „tvrdé omezování duchovní činnosti tibetských buddhistů, zejména uctívání dalajlamy sídlícího v exilu“. Zpráva dále zmiňuje, že „od listopadu 2012 jsou v platnosti nová opatření, která například trestají napomáhání při sebeupálení, ruší dříve povolené svátky, zvyšují restrikce na soukromé vyznávání náboženské víry a aktivněji manipulují s tibetským buddhistickým učením a s výběrem náboženských vůdců“.

S ohledem na mezinárodní odsouzení čínské politiky vůči Tibetu znovu vyzýváme čínské vedení, aby svůj nevhodný přístup vůči Tibetu přehodnotilo a aby znovu zvážilo přijetí liberální strategie Chu Jao-panga vůči tibetskému lidu. Tibetskou otázku lze nejlépe vyřešit přijetím navrhované politiky střední cesty, která je výhodná pro obě strany, a obnovením dialogu s vyslanci Jeho Svatosti dalajlamy, jak zdůraznila vláda USA i Evropský parlament.

Strategie kašagu nazvaná „Pět–padesát“, jež se opírá o zásadu Jeho Svatosti, který „doufá v to nejlepší a připravuje se na nejhorší“, si klade za cíl vyřešit tibetskou otázku v příštích pěti letech na základě politiky střední cesty a zároveň má zajistit, aby ústřední tibetská správa i nadále udržela a posílila svou pozici, aby dokázala prosazovat boj za svobodu Tibetu po příštích padesát let.

Ústřední tibetská správa se v exilu snaží co nejlépe upevnit společenské základy tibetského politického boje. V prosinci 2016 udělil Jeho Svatost dalajlama dvaceti buddhistickým mniškám historický titul gešema. Letos představil kašag revidovanou verzi „tibetské politiky posílení pozic žen“ a vzápětí svolal první „Konferenci o posílení pozic tibetských žen“. Takto zaměřené snahy mají za cíl realizovat vizi Jeho Svatosti, v níž tibetské ženy přispívají ke globálnímu a nenásilnému vedení země v 21. století. Kašag rovněž ustavil 12. březen „dnem tibetských žen“.

Přestože je model tibetské komunity v exilu úspěšný a nenásilné tibetské hnutí i nadále inspiruje další globální hnutí, stále existuje okrajová skupina uctívačů kultu Dolgjal, kteří pod rouškou svobody vyznání a projevu soustavně očerňují úspěchy Jeho Svatosti dalajlamy a poškozují pověst ústřední tibetské správy.  Bohužel se z nich stali pěšáci ve hře mocenské politiky čínské vlády. Takové zákeřné kroky odsuzujeme a vyzýváme představitele skupiny, aby sešli ze špatné cesty a vydali se tou správnou cestou.

Abychom ještě více povzbudili globální hnutí za Tibet, vyhlašuje kašag rok 2017 rokem vedení kampaně. V roce 2018 si připomeneme 60 let od doby, kdy Tibeťané poprvé vytvořili svou základnu v exilu. Rok 2018 tedy bude rokem vděčnosti, kdy vyjádříme svůj upřímný dík státům a lidem po celém světě, zejména v Indii, za neutuchající vstřícnost a silnou podporu naší otázky během posledního půlstoletí.

Děkujeme National Endowment for Democracy, neziskové organizaci financované Kongresem USA, za veřejné uznání a ocenění demokratické ústřední tibetské správy v podobě, jaká odpovídá představám Jeho Svatosti dalajlamy. Dále děkujeme USAID za poskytnutí certifikátu excelence tibetskému systému zdravotnictví.

Děkujeme státům, jejich vedoucím představitelům, zákonodárcům, skupinám na podporu Tibetu a lidem po celém světě, kteří milují svobodu, za jejich podporu oprávněných nároků v rámci tibetské otázky. Děkujeme jim, že nám dávají sílu jít dál i přes nejrůznější překážky, které nám vstupují do cesty. Zejména bych chtěl poděkovat představitelům parlamentů v Japonsku, Kanadě a Spojeném království za to, že mě přijali a podpořili tibetskou otázku. Tibeťanům v Tibetu to vysílá vzkaz plný naděje a povzbuzení.

Během obětování a modlitby za dlouhý život v poslední den Kálačakry nás Jeho Svatost dalajlama opět ujistil, že hodlá žít přes 100 let. Ve jménu všech Tibeťanů zde chci Jeho Svatosti velkému 14. dalajlamovi za tento laskavý závazek z celého srdce poděkovat. Zároveň vyzývám všechny Tibeťany, aby dbali na rady Jeho Svatosti a dosáhli kolektivních zásluh. V cestě za společným prvořadým cílem musíme zůstat jednotní a zavázat se, že skončíme s regionálními a sektářskými sváry.

Na závěr zbývá dodat, že se vroucně modlíme za dlouhý život našeho milovaného vůdce Jeho Svatosti velkého 14. dalajlamy. Nechť se vyplní všechna jeho přání. Nechť zvítězí nenásilné řešení tibetské otázky a nechť se Tibeťané opět šťastně shledají ve své rodné zemi.

******

Ústřední tibetská správa (zkratka CTA z anglického Central Tibetan Administration) je exilová vláda země. Považuje se za oprávněnou a legitimní vládu Tibetu. Často je proto nazývána „tibetská exilová vláda“.

Území Tibetu je v současné době kontrolováno vládou Čínské lidové republiky což Ústřední tibetská správa pokládá za nelegitimní vojenskou okupaci. Dle CTA je Tibet svrchovaným státem s dlouhou tradicí nezávislosti. Současná politika dalajlámovy vlády však nežádá plnou nezávislost Tibetu, jako spíše autonomní statut.

CTA má své sídlo v indickém městě Dharamsala, stejně také jako 14. dalajlama, který se zde usadil po svém útěku z Tibetu v roce 1959.

Pro více informací kontaktujte: Andrea Svobodová, e-mail: andrea.svob@email.cz, tel.: +420 739 037 685.