Pokud se rozhodnete akci Vlajka pro Tibet podpořit, prosím, sdělte nám své stanovisko jednou z těchto možností:
* prostřednictvím krátkého online formuláře
* e-mailem na adresu skoly@lungta.cz
* telefonem na číslo 607 173 301

Kromě vyvěšení tibetské vlajky se můžete s Vaší školou zapojit do jubilejního 10. ročníku literární/výtvarné/video soutěže, jejíž téma zde brzy zveřejníme.
V posledních letech se do kampaně zapojuje více než stovka škol. Vlajky vlají například na Univerzitě Karlově, Západočeské univerzitě v Plzni, Univerzitě Hradec Králové a dalších.

Některé školy pojaly podporu Tibetu velmi kreativně a uspořádaly pro studenty a studentky Den pro Tibet, pro inspiraci se podívejte na video studentů Mendelova gymnázia v Opavě na našem webu a video ZŠ a MŠ Vyžlovka. Foto vyvěšené vlajky, zapojení školy do kampaně dalším způsobem nám prosím pošlete na skoly@lungta.cz

V roce 2023 kampaň podpořilo 867 obcí, měst, městských částí nebo krajů. Po celé České republice probíhají v březnu tématické přednášky, výstavy, koncerty a jiné akce. Stovky vlajek vlají každoročně např. v Německu, Francii, Belgii, Itálii a dalších zemích.

Podrobné informace o kampani Vlajka pro Tibet i situaci v Tibetu najdete na stránkách Spolku Lungta. Pokud tibetskou vlajku nevlastníte a akci rádi podpoříte, je možné si ji u nás zakoupit prostřednictvím tibetského obchůdku na: obchudek.lungta.cz. V případě zájmu o zápůjčku vlajky nás, prosím, kontaktujte prostřednictvím e-mailu: lungta@lungta.cz.

Informace k zapojení škol do soutěže kampaně “Vlajka pro Tibet” 2024. Výtvarnou a literární soutěž pořádáme již desátým rokem. Budeme moc rádi, pokud se vaše škola do soutěže zapojí v letošním roce.

Hlavní podmínkou zapojení do soutěže je vytvoření uměleckého díla s tématikou „Tibet, střecha světa“. Soutěž neomezuje volbu a formu výtvarného, literárního a video vyjádření, které ponechává na žácích a studentech. Do soutěže se můžou zapojit jednotlivci, skupinky nebo celá třída v kategoriích: 1) děti v MŠ, 2) žáci a žákyně 1. stupně ZŠ, 3) žáci a žákyně 2. stupně ZŠ, 4) studenti a studentky SŠ.

Vyhlašujeme:
Výtvarnou soutěž pro všechny čtyři kategorie.
Literární soutěž pro 1. a 2. stupeň základní školy, střední školy
Video soutěž pro všechny čtyři kategorie.

Do soutěže se můžete zapojit Interní soutěží ve škole: žáci a studenti hlasují o nejlepším díle v každé kategorii. Fota tří vítězných děl soutěžní kategorie zašlete na elektronickou adresu skoly@lungta.cz .

Označení uměleckých děl: Každé dílo musí být opatřeno informacemi: 1) název díla, 2) jméno a příjmení autora nebo např. označení: žáci 3. třídy ZŠ J.A. Komenského, 3) adresa školy, 4) kontakt na příslušného pedagoga (e-mail, telefon).

Uzávěrka pro příjem prací: 30. března 2024
O vítězích všech děl hlasují členové Spolku a někteří Tibeťané žijící v Čechách.
Oznámení výsledků soutěže: 20. dubna 2024.
V každé kategorii budou vybrány tři nejlepší práce. Jejich autorky a autory oceníme drobnými dárky z našeho tibetského obchůdku.

Těšíme se na Vaše umělecká díla 

Mgr. Martina Čížková
koordinátorka akce Vlajka pro Tibet na školách
E-mail: skoly@lungta.cz
Telefon: +420 607 173 301

Literární soutěž Vlajka pro Tibet
2. stupeň – Poezie
1. místo
Václav Lenc, 9.A – Tibet, ZŠ Volyně
2.místo
Lucie Bažacká, 8. třída – Tibet, ZŠ a MŠ Skřipov

Literární soutěž Vlajka pro Tibet
2. stupeń – Próza
1.místo
Tadeáš Kuzřál, 7.A – Střecha světa v plamenech aneb Jeden obyčejný příběh o zcela zbytečné válce, ZŠ Rokytnice

Výtvarná soutěž Vlajka pro Tibet
Mateřské školy
1-2. místo
Matyáš Němec – Naděje, kat. 6-7 let, MŠ Plavy
1-2. místo
Hory v Tibetu – Tomáš Hlůže, kat. 5-6 let, MŠ Plavy
3.místo
Adéla Křižánková – Duhový most, kat. 4-5 let, MŠ Plavy

Výtvarná soutěž Vlajka pro Tibet
Základní škola, 2. stupeň – jednotlivci
1.místo
Daniela Pomikálková – Harmonie Tibetu, kvarta Letohradské gymnázium
2.místo
Tereza Mošnová, Okénko – Tak je Tibet v pořádku, 6.A, ZŠ Rokycany
3.místo
Miloš Potůček – Tibet is not China – 6.A ZŠ Rokycany

Výtvarná soutěž Vlajka pro Tibet
Základní škola, 2. stupeň – skupinová práce
1.místo
Sekunda Gymnázia Mimoň – Vlajka, na které se nikdy nepodílela Čína
2.místo
7.A. Vsetín – Mír v duši Vsetín

Výtvarná soutěž Vlajka pro Tibet
Střední školy – jednotlivci
1.místo
Koudela, Tibetský muž, 3.VA, Veřejnosprávná akademie Strážnice,
2.-3.místo
Kateřina Buchtová – Tibetský protest – 3.VA -SŠ a Veřejnosprávní akademie a Strážnice
2.-3.místo
Jan Žabenský, 3. ročník, Inter arma silent musae, Gymnázium Mozartova, Pardubice

Výtvarná soutěž Vlajka pro Tibet
Střední škola – skupinová práce
1.místo
Julie Tučková, Karolína Anna Petrová – SZŠ Jindřichův Hradec
2.místo
Jáchimová, Zink, Flegrová, Uhlíková_třída GD1A_Okovy, SOU a SOŠ Znojmo
3.místo
Vyšší spravedlnost pro Tibet_Nella Hovádková a Aneta Špásová, 2. SC, obor Sociální činnost

Výtvarná soutěž Vlajka pro Tibet
Střední škola – originální zpracování – jednotlivci
1.místo
Alena Kratochvílová, Tibetská ruka, 1.VA, SŠ a Veřejnosprávní akademie a Strážnice
2.místo
Vachůtová, Lotus, 1.VA, Veřejnosprávní akademie a SOŠ Strážnice

Výtvarná soutěž Vlajka pro Tibet
Střední škola – originální zpracování – skupiny
1.místo
sekunda, Chrám, který nikdy nebyl součástí Číny, Gymnázium Mimoň
2.místo
ZŠ Lukavice

Video – Základní škola – 1.stupeň
Vekoň, Tibet, 1.HŠ, SŠ a Veřejnosprávní akademie a Strážnice
ZŠ Vyžlovka

Video – Střední škola – jednotlivci
Vekoň, Tibet, 1.HŠ, SŠ a Veřejnosprávní akademie a Strážnice

Video – Střední škola- skupiny
1-2.místo
Tibetská hymna, 2.VA, Veřejnosprávní akademie a SOŠ Strážnice
1-2.místo
Skupina Patera – 3.VA, Tibetské básně, SŠ a Veřejnosprávní akademie a Strážnice

Aktuální počet škol:117

Střední odborná škola a SOU, Křížkovského 48/2 – zámek; 664 34 Kuřim
Střední odborná škola a Střední odborné Učiliště, Vyškov
Střední zdravotnická škola a vyšší odborná škola zdravotnická Příbram
Biskupské gymnázium Bohuslava Balbína a ZŠ a MŠ Jana Pavla II., Orlické nábřeží 1/356 Hradec Králové
Základní škola Liberec, U Školy 222/6, p.o., U Školy 222/6, 460 07 Liberec 7
Základní škola Nový svět, Opava
Základní škola Vyžlovka, Na Návsi 57, 281 63 Vyžlovka
Základní umělecká škola Praha – Zbraslav, Opata Konráda 1196, Praha 5 – Zbraslav
Biskupské gymnázium J. N. Neumanna, České Budějovice, Jirsíkova 5, České Budějovice
CARITAS VOŠs Olomouc, nám. Republiky 3, 779 00, Olomouc
Církevní gymnázium sv. Voršily, Kutná Hora, Jiřího z Poděbrad 288, 284 01, Kutná Hora
Církevní Mateřská škola Rybička, Příběnická 1435, 390 01 Tábor
DDŠ,SVP,ZŠ a ŠJ Dobřichovice, Pražská 151, Dobřichovice
Evangelická akademie Vyšší odborná škola sociálně právní, Opletalova 6, Brno 602 00
„Fakulta humanitních studií, Univerzita Karlova, Pátkova 2137/5
182 00 Praha 8 – Libeň“
Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy, Praha, Smetanovo nábřeží 6, Praha 1
Gymnázium Tanvald, p.o., Školní 305, Tanvald, 468 41
Gymnázium Bohumila Hrabala v Nymburce, Komenského 779, 28802, Nymburk
Gymnázium Boženy Němcové, Pospíšilova 324, 500 02, Hradec Králové
Gymnázium Elišky Krásnohorské, Praha 4 – Michle, Ohradní 55
Gymnázium Evolution Sázavská Praha 2 a 4
Gymnázium Ivana Olbrachta, Semily, Nad Špejcharem 574, 513 01 SEMILY, Česká republika
Gymnázium Jana Palacha, Pod Vrchem 3421, 276 01 Mělník
Gymnázium Josefa Božka, p. o., Český Těšín, Frýdecká 689/30,737 01 Český Těšín
Gymnázium Kadaň, 5. května 620, 43201 Kadaň
Gymnázium Olgy Havlové, Marie Majerové 1691, 708 00 Ostrava-Poruba
Gymnázium Pardubice, Mozartova 449, Pardubice, 53009
Gymnázium Suverénního řádu maltézských rytířů, Vítězslava Nováka 584, 539 79, Skuteč
Hořické gymnázium, Hořice, Blahoslavova 2105, 508 01, Hořice
Jabok – Vyšší odborná škola sociálně pedagogická a teologická, Praha – 2, Salmovská 8
Jedličkův ústav a Mateřská škola a Základní škola a Střední škola, Pha
Klvaňovo gymnázium a střední zdravotnická škola Kyjov, okr. Břeclav
Lauderova MŠ, ZŠ a gymnázium při Židovské obci v Praze (Lauderovy školy v Praze Belgická 25, 120 Praha 2)
Malostranské gymnázium, Praha 1
Masarykova základní škola a mateřská škola, Železnice, Tyršova 336, 507 13, Železnice
Základní škol U Vrbiček, Táhlá 1, 147 00 Praha 4
Mateřská škola Plaváček, Plavy 24,46846 Plavy
Obchodní akademie a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky, Písek, Čelakovského 200, 397 01
Obchodní akademie Trutnov, Malé náměstí 158, Trutnov
Pražská vysoká škola psychosociálních studií, s.r.o., Hekrova 805, 149 00,  Praha 4 – Háje
Smíchovská střední průmyslová škola, Praha 5
Střední odborné učiliště a Střední odborná škola SČMSD, Žatec, s.r.o., Hošťálkovo nám. 132, 438 01 Žatec
Střední škola podnikatelská a Vyšší odborná škola, Zlín
Střední škola stravování, Ondřejská 56, Karlovy Vary 360 01
Střední škola, základní škola a Mateřská škola daVinci, Na Drahách 20, 252 41, Dolní Břežany
Střední uměleckoprůmyslová škola a Základní umělecká škola Zámeček, Pod Vinicemi 82, Plzeň
Střední zdravotnická škola, Jindřichův Hradec
Univerzita Hradec Králové, Rokitanského 62, Hradec Králové, 500 03
VOŠ,SOŠP a Gymnázium Evropská, Pha 6-Dejvice
VOŠTŘ a SUŠTŘ, Praha 1, U Půjčovny 1274/9
Waldorfská základní škola a mateřská škola, Plovdivská 8, 616 00, Brno
Waldorfská ZŠ a SŠ Ostrava-Poruba
Základní škola a Mateřská škola Čistá, okres Rakovník, Tyršova 127, 270 34 Čistá
Základní škola a Mateřská škola Lukavice,okr. Šumperk, Lukavice 56, Zábřeh 789 01
Základní škola a Mateřská škola Teplýšovice 45,okr.Benešov
Základní škola a Mateřská škola Úhonice, Kateřinská 43, Úhonice 25218, okres Praha – západ
Základní škola a Mateřská škola, Bílá Třemešná, okr. Trutnov
Základní škola a MŠ Gaia Týnec n. Sázavou, okr.Benešov
Základní škola Bernarda Bolzana, Školní náměstí 199, Tábor
Základní škola Chomutov, Kadaňská 2334, 430 03, Chomutov
Základní škola Litomyšl, Zámecká 496, Litomyšl
Základní škola Mikulov, Valtická 3
Základní škola Otevřeno, Benátky nad Jizerou, sídlo: U Školy 225, adresa ZŠ: Miroslava Soumara 2, 294 71 Benátky nad Jizerou
Základní škola Pro Zrakově Postižené A Žáky S Vadami Řeči, Opava
Základní škola Rokycany, Míru 64, Rokycany 33701
Základní škola T. G. Masaryka a gymnázium Česká Kamenice, Palackého 535, 40721, okr.Děčín
Základní škola Úpice – Lány, Palackého 793, 542 32 Úpice,okr.Trutnov
Základní škola Volyně, Školní 300, Volyně
Základní škola Waldorfská, Gorkého 867, 53002 Pardubice
Základní škola Žatec, nám. 28, října 1019, okres Louny
Základní škola Žďár nad Sázavou, Švermova
Biskupské gymnázium Brno, Biskupské gymnázium Brno a mateřská škola Barvičova 85, 602 00  Brno
Výtvarné studio, soukromá ZUŠ, Dolní Újezd. okr. Svitavy
ZŠ Abrechtice n.Orlicí, okr.Rychnov n.Kněžnou
Základní škola Svitavy, T. G. Masaryka 27, Svitavy 568 02
„Cyrilometodějské gymnázium,
základní škola a mateřská škola v Prostějově
Komenského 17, Prostějov, 796 01 „
Gymnázium Jana Keplera, Praha 6
ZŠ a MŠ Skřipov, p.o., Skřipov 120, 747 45 Skřipov
Gymnázium Teplice
Obchodní akademie a Vyšší odborná škola, Příbram
Slezské gymnázium, Opava
Základní škola a Mateřská škola Lišov, Nová 611, 373 72, Lišov, okr.Plzen-J
Fakulta tělesné kultury UP Olomouc , tř. Míru 117
Základní škola ak. Heyrovského, Chomutov, Heyrovského 4539 , 430 03 Chomutov
Základní škola Hrob, Komenského 218, Hrob 41704, okr.Teplice
Základní škola Zdeny Kaprálové a Mateřská škola Vrbátky, příspěvková organizace, Vrbátky 83, 798 13,okr.Prostějov
Západočeská univerzita v Plzni, Univerzitní 8, Plzeň
ZUŠ v Třeboni, Hradební 24, 379 01,okr.Jindř.Hradec
ZŠ Rudolfa Koblice,Pionýrů 1102, Kadaň
„Letohradské soukromé gymnázium, Václavské nám. 1 ; Letohrad“
Základní škola Integra Vsetín,Na Rybníkách 1628, 75501 Vsetín
Veřejnosprávní akademie a střední škola, s.r.o. Strážnice
Střední odborná škola a Základní škola, Město Albrechtice, příspěvková organizace
Gymnázium, Prachatice, Zlatá stezka 137
Základní škola a Mateřská škola při zdravotnických zařízeních Kraje Vysočina
VOŠZ a SZŠ Hradec Králové, Komenského 234
Základní škola a mateřská škola J.Schrotha, Lipová-lázně
Střední škola polytechnická Vyškov, příspěvková organizace
Gymnázium a Střední odborná škola pedagogická, Nová Paka, Kumburská 740, 509 01 Nová Paka
Konzervatoř Duncan centre, Branická 41,147 00 Praha 4 – Braník
Lepařovo gymnázium, Jičín
Univerzita Karlova, Ovocný trh 560/5, 116 36, Praha 1
Základní škola a Mateřská škola Horská, Vrchlabí,okr. Trutnov
ZŠ Mníšek pod Brdy Komenského 420
Základní škola Chrudim, Dr. J. Malíka 958
Jedličkův ústav a Mateřská škola a Základní škola a Střední škola, Praha
Střední odborné učiliště a Střední odborná škola SČMSD, Znojmo, Přímětická 1812/50, 66941 Znojmo
Střední zdravotnická škola, Jindřichův Hradec
Základní škola, Skuteč, Komenského náměstí 150, 539 73, Skuteč
Základní škola a Mateřská škola KLAS, Pardubice, Rosice nad Labem
Základní škola Žďár nad Sázavou, Švermova 4
Základní škola a mateřská škola Úžice
Základní škola Mraveniště, Markoušovice 113, 542 32 Velké Svatoňovice
Základní škola a Mateřská škola Loučka, okres Vsetín
Církevní gymnázium Plzeň, Mikulášské nám. 509/15,32600 Plzeň
Základní škola a Mateřská škola Troubky, Dědina 36/10, 751 02 Troubky
Mendelovo gymnázium, Opava, příspěvková organizace, Komenského 5, Opava, 746 01

Základní údaje o Tibetu

Oficiální název:   

Tibet, tibetsky Böjul (dnes Tibetská autonomní oblast ČLR a částí dalších tří čínských provincií)

Státní zřízení:  do roku 1951 samostatný stát, dnes pod okupací Číny

Hlavní město: Lhasa

Rozloha: 2,5 mil km²

Počet obyvatel:  přibližně 5 – 6 milionů (podle nezávislých odhadů)

Úřední jazyk:  tibetština, čínština

Historické členění:   

• Ü-Cang – Centrální a střední Tibet včetně západního Tibetu Ngari
• Amdo – Severovýchodní Tibet, dnes přičleněn k čínským provinciím Čching-chaj a Kan-su
• Kham – Východní Tibet, dnes přičleněn k čínským provinciím

S’čchuan a Jün-nan

Stručná historie Tibetu

• 127 př.n.l – zavedení tibetského královského kalendáře gjal lo
• 602 – Namri Songcän, vládce Jarlungu, první král Tibetu
• 605 – 650 – vláda krále Songcän Gampa, vznik tibetského království
• 763 – Čchang-an dobyt tibetskými vojisky, čínský císař donucen uzavřít mír a zavázán platit Tibetu daně; tibetský král pozval buddhistické učitele z Indie a Číny
• 766 – založení prvního buddhistického klášter v Samjä a působení Padmasambhavy v Tibetu; vznik tantrických škol
• 792 – diskuse indických a čínských buddhistů v klášteře Samjä
• 756 – 797 – vláda krále Thisong Decäna; rozkvět tibetské říše
• 814 – 836 – vláda krále Ralpačäna
• 821 – Čínsko-tibetská mírová smlouva [Tibeťané budou šťastni v Tibetu a Číňané v Číně]
• 836 – 842 – vláda krále Langdarmy; pronásledování buddhismu
• 842 – král Langdarma zabit mnichem; rozdělení Tibetu na několik států
• 1042 – 1054 v Tibetu působí Atíša Dípankara, indický buddhistický učitel, oživování buddhismu po úpadku od dob Langdarmy
• 1073 – založen klášter v Sakji; začátek éry červených čepic v tibetském buddhismu
• 1027 – v Tibetu vyložena Kálačakra, začátek 60ti-letého kalendáře rabdžung lo
• 1247 – spojení Tibetu s Mongolskou říší, která poskytuje Tibetu vojenskou ochranu a Tibet je pro Mongolsko duchovním a náboženským centrem; propojení vládnoucí tibetské školy Sakja s mongolských chánem
• 1261 – Tibet znovu sjednocen a hlava školy Sakja se stáva králem
• 1350 – konec teokratické vlády školy Sakja, s králem Čhangčhub Gjalcchänem se dostává k vládě světský rod Phagmodu
• 1409 – tibetský mnich Congkhapa zakládá školu žlutých čepic Gelug
• 1578 – hlava školy Gelug obdržela od mongolského chána titul dalajlama
• 1642 – za pomoci mongolského chána svržena světská vláda v Tibetu (1640) a nastolena teokratická vláda dalajlamů; intronizován 5.dalajlama Lobzang Gjamccho
• 1653 – Velký pátý dalajlama se setkává u Pekingu s čínským císařem
• 1682 – umírá pátý dalajlama; jeho smrt je tajena následujících 14 let
• 1720 – Kälzang Gjamccho intronizován jako 7.dalajlama; čínská vojiska dobyla Lhasu a vyhnala Mongoly, kteří dobyli Lhasu v roce 1717; Tibetu je ponechána vnitřní nezávislost
• 1792 – vpád nepálských Gurkhů do Tibetu a jejich porážka čínskou armádou
• 1854 – 56 – vpád Nepálu do Tibetu; mírová smlouva zavazuje platit daně Nepálu
• 1904 – Britská invaze do Tibetu pod vedením plukovníka Younghusbanda a obsazení Lhasy, mírová smlouva o vlivu Britů v Tibetu
• 1910 – čínská armáda obsazuje Tibet; 13.dalajlama utíká do Indie
• 1913 – 13.dalajlama vyhlašuje nezávislost Tibetu; do oběhu uvedeny tibetské bankovky a mince
• 1914 – mezinárodní konference o Tibetu v indické Simle končí neúspěšně, dohoda Británie a Tibetu o tzv. McMahonově linii o hranici mezi britskými koloniemi a Tibetem podepsána v Simle; britská vojska opouštějí Tibet
• 1918 – tibetská armáda vedená důstojníky vyškolenými Brity poráží čínská vojska, která pronikla do Tibetu; podepsána mírová smlouva mezi Tibetem a Čínou; Čína pak odmítne smlouvu ratifikovat
• 1933 – umírá 13.dalajlama
• 1935 – narodil se Tändzin Gjamccho, budoucí 14.dalajlama
• 1937 – Británie zveřejňuje Dohodu ze Simly
• 1940 – pětiletý Tändzin Gjamccho je intronizován jako 14.dalajlama
• 1943 – Británie potvrzuje nezávislost Tibetu
• 1947 – Britská mise ze Lhasy přemístěna do Indie, která získala nezávislost
• 1947 – 49 – Tibet vysílá do OSN a světa oficiální tibetské mise, vyhlášena úplná nezávislost Tibetu
• 1949 – Vznik komunistické Čínské lidové repbliky
• 1950 – Čínská vojska vtrhla do Tibetu; tibetská armáda zničena v bitvě v Čhamdu
• 1951 – Sedmnáctibodová smlouva o mírovém osvobození Tibetu podepsaná tibetskou stranou pod čínským nátlakem; Číňané obsazují Lhasu
• 1956 – ve Khamu a Amdu začíná ozbrojený boj proti čínské nadvládě; dalajlama navštívil Indii při příležitosti 2500 let od Buddhova narození
• 1957 – USA začínají prostřednictvím CIA vojensky podporovat Tibeťany
• 1959 – lidové protičínské povstání ve Lhase; 14.dalajlama utíká do Indie
• 1960 – Mezinárodní komise právníků uvádí ve své zprávě, že Číňané v Tibetu provádějí genocidu, dalajlama přesídlí do severoindické Dharamsaly, která se později stane i sídlem tibetské exilové vlády
• 1962 – čínsko-indická pohraniční válka na McMahonově linii
• 1963 – tibetská exilová vláda v Indii zveřejňuje demokratickou ústavu pro budoucí svobodný Tibet
• 1965 – Čína vytváří Tibetskou autonomní oblast, velké části Khamu a Amda jsou přičleněny k čínskám provincíím
• 1966 – 69 – čínská kulturní revoluce: Rudé gardy ničí tibetské chrámy a kláštery, terorizují a zabíjejí Tibeťany
• 1971 – USA ukončují svoji vojenskou podporu Tibeťanů
• 1974 – Nepálská armáda na nátlak Číny likviduje vojenské základny tibetských povstalců v Mustangu; konec ozbrojeného odboje Tibeťanů
• 1979 – Čína umožňuje delegaci exilové vlády návštěvu Tibetu; Tibet poprvé od roku 1963 otevřen zahraničným turistům
• 1980 – návštěva generálního tajemníka komunistické strany Číny Chu-jao-panga v Tibetu a jeho slib obnovy ekonomiky Tibetu na úroveň před rokem 1959 a zajištění náboženské svobody
• 1987 – masové demonstrace ve Lhase za nezávislost; opětovné přitvrzení čínské politiky v Tibetu
• 1988 – nová vlna demonstrací za svobodu a nezávislost brutálně potlačená, hromadné zatýkaní; projev dalajlamy ve Štrasburku s vyhlášením pětibodové dohody, kterou Čína odmítne
• 1989 – další demonstrace ve Lhase, policie zabila 80 – 150 Tibeťanů; vyhlášení stanného práva, zatýkaní, omezení pohybu, uzavření Tibetu pro cizince; dalajlama obdržel Nobelovou cenu míru; umírá desátý pančhenlama
• 1990 – ukončení stanného práva ve Lhase po 13 měsících; dalajlama navštíví Československo na pozvání prezidenta Havla
• 1992 – cizinci opět mohou navštívit Tibet, čínská vláda podporuje organizovanou turistiku a brání individuální
• 1993 – protesty obyvatelů Lhasy proti zvyšování cen a životních nákladů
• 1994 – Potála, tradiční sídlo dalajlamů ve Lhase, po rekonstrukci opět otevřena
• 1995 – šestiletý Gendün Čhökji Ňima je dalajlamou označen jako nová jedenáctá inkarnace pančhenlamy, vyhlášení vyjímečného stavu v Žikace a dočasné uzavření kláštera Tašilhünpo z důvodu podpory nového pančhenlamy, kterého Číňané neuznají a vyhlásí svého kandidáta za pančhenlamu, Gendün Čhökji Ňima je Číňany uvězněn na neznámém místě
• 2000 – sedmnáctý karmapa utíká do Indie
•  2003 – Tändzin Deleg Rinpočhe odsouzený k trestu smrti
• 2008 – protičínské demonstrace v Tibetu krutě potlačeny
• 2009 – jako nejkrajnější formu protestu proti čínské politice v Tibetu si někteří Tibeťané volí smrt sebeupálením
• 2014 – Byl propuštěn tibetský režisér Dhöndun Wanghčen, který za film Nechat strach za sebou strávil 6 let ve vězení. Film byl přeložen do 25 jazyků a v říjnu 2014 byla Wanghčenovi na Fóru svobody v Oslu udělena cena Václava Havla
• 2015 – Organizace Reportéři bez hranic zařadili Čínu na 176. místo ze 180 ve světovém žebříčku svobody tisku pro rok 2015. Tento seznam reflektuje celosvětové zhoršení svobodného šíření informací
• 2016 – Výbor pro ochranu novinářů (CPJ), mezinárodní nezisková organizace na podporu svobody slova ve světě, vydala seznam vězněných novinářů za rok 2016. Z celkového počtu 259 je jich nejvíce v Turecku (81) a poté hned v ČLR (38). V čínských věznicích jsou také nejméně čtyři tibetští novináři
• 2017 – Freedom House, organizace podporující lidská práva, zařadila ve své výroční zprávě Tibet na druhé nejhorší místo na světě z pohledu politických práv a občanské svobody. Nejhůře dopadla Sýrie
• 2018 – tibetský filmař Döndub Wangčhen, který si v Číně odseděl šest let za natočení dokumentu Leaving Fear Behind (Nechat strach za sebou) a který byl po propuštění pod dohledem policie, uprchl do USA za rodinou

Co se v Tibetu  stalo

Po vpádu čínské armády na území Tibetu v roce 1950 a postupném obsazení celého území začali Číňané budovat strategické silnice vedoucí do Tibetu a posilovat tam své  vojenské a policejní jednotky. S rostoucí vojenskou převahou se začal stupňovat nátlak na tibetskou vládu i na obyčejné Tibeťany. Agresivní protitibetská komunistická politika Číňanů po vpádu do Tibetu v roce 1950 nakonec vedla k lidovému povstání, které vypuklo ve Lhase 10. března 1959.

Povstání bylo krvavě potlačeno a dalajlama byl donucen opustit Tibet a uchýlit se do indického exilu. Bilance „úspěchů“ čínské invaze, nejrůznějších kampaní, pracovních a ideologických programů a kulturní revoluce je dostatečně známá: 80 000 mrtvých během vojenského vpádu a v důsledku zásahu proti povstání v roce 1959. Přes milion Tibeťanů zemřelo ve věznicích, pracovních táborech nebo v důsledku hladomoru. Neustávající exodus Tibeťanů do exilu dosahuje již 150 000 tisíc uprchlíků. Z více než 6000 klášterů, chrámů a svatyní, v nichž žilo téměř 600 tisíc mnichů a mnišek, zůstalo několik desítek. Mniši a mnišky byli z klášterů vyhnáni, cenná umělecká díla zabavena a rozprodána. Komunistická totalitní diktatura krutě omezila základní práva Tibeťanů na svobodu vyjadřování, užívání mateřského jazyka, pohybu, náboženství. Státní populační politika nutí tibetské ženy k násilným potratům a sterilizacím. Svévolné zatýkání, represe, zastrašování, mučení a věznění se staly součástí každodenního života Tibeťanů v jejich vlastní zemi.

První stádium okupace mělo převážně vojenský, strategický a represivní charakter. Tibet byl přeměněn v gigantickou vojenskou základnu a čínskou přítomnost v zemi ztělesňovali zejména vojáci a administrativní kádry státní správy. Pohyb obyvatelstva byl přísně střežen a regulován a do Tibetu se nedostal nikdo bez úředního povolení.

Co se v Tibetu  děje dnes

Od 80. let v Tibetu dochází k určitým náznakům uvolnění politických poměrů, ale zároveň se prohlubuje ničení země. Vojenskou okupaci země nahradila okupace ekonomická. Největší hrozbu pro Tibeťany a jejich jedinečnou kulturu představuje státem organizovaný a podporovaný masový příliv čínského obyvatelstva do Tibetu (vedle 6 milionů Tibeťanů žije v současnosti v Tibetu7,5 mil. Číňanů), který pravděpodobně ještě vzroste díky zprovoznění železnice (v roce 2006) vedoucí z čínského Golmudu do Lhasy. Železnice byla postavena v rámci „Programu rozvoje západní Číny“, jehož cílem je kromě urychlení migrace čínských přistěhovalců zejména upevnění politické kontroly Tibetu (včetně možnosti okamžitého přesunu armády ČLR v případě nepokojů apod.)a zajištění vývozu nerostných surovin z Tibetu do Číny. Další z priorit je podpora organizované turistiky v Tibetu.

Po sérii masových demonstrací v letech 1987-89 bylo v Tibetu na 13 měsíců vyhlášeno stanné právo. Dalajlama se stal ve stejné době laureátem Nobelovy ceny míru, v roce 1990 přijal pozvání prezidenta Václava Havla a poprvé navštívil Československo. V roce 2008 (před olympijskými hrami v Pekingu) proběhly v Tibetu masivní protesty proti porušování lidských práv, při nichž zemřelo několik desítek Tibeťanů, více než tisíc lidí bylo zatčeno čínskou policií. Tibet je od té doby kvůli obavám z demonstrací spojených s výročím březnového povstání v období od února do května každoročně zcela uzavírán nejen pro turisty, ale i pro zahraniční pozorovatele a média.

Dalajlama krátce po svém odchodu do exilu ustanovil tibetskou exilovou vládu (Central Tibetan Administration CTA – Ústřední tibetská správa) se sídlem v Dharamsale. Tibetská exilová vláda se desítky let snaží o navázání dialogu s čínskou vládou, zatím však bez větších úspěchů.

V Tibetu jsou nadále porušována základní lidská práva včetně systematického potlačování svobody slova, potlačování politického a náboženského vyznání, potlačování národní a kulturní identity, zadržování a uvěznění bez řádných soudních procesů, mučení politických vězňů, Čínou regulované programy kontroly porodnosti Tibeťanů, cenzura sdělovacích prostředků a internetu, rozsáhlé politicko-převýchovné kampaně, vývoz nerostných surovin z Tibetu do Číny. Stále častěji také dochází ke střelbě na tibetské uprchlíky. Tibetské děti můžou studovat převážně v čínštině a často nemají právo studovat v rodném jazyce. Podle průzkumů je přibližně 50-60% tibetských dětí negramotných. Součástí výuky je komunistická ideologie a čínská propaganda. To je jedním z důvodů proč pouze třetina studentů dokončí střední školu. Přibližně polovinu tibetských uprchlíků tak tvoří právě děti. Jejich rodiče raději riskují nebezpečnou cestu přes Himálaje a posílají své děti, pouze v doprovodu průvodce, nejčastěji do Indie, aby se mohly svobodně vzdělávat a zachovávat tradice a zvyky svého národa.

Od roku 2009 se v Tibetu na protest proti represím ze strany Číny upálilo 159 lidí. Jedná se o Tibeťany ve věku od 15 do 64 let, převážně mnichy a mnišky, ale také studenty, nomády nebo běžné Tibeťany.

V roce 2016 čínské úřady distribuovaly v některých tibetských klášterech příručku pravidel, která zakazují sebeupalování, protesty jednotlivců a posílání zpráv z Tibetu do zahraničí. Zároveň byla oznámena přísnější kontrola náboženství. Již nyní jsou náboženské slavnosti doprovázeny silnou policejní účastí a přísnými bezpečnostními opatřeními.

V posledních letech dochází k častějšímu zatýkání a věznění tibetských zpěváků, spisovatelů, filmařů a intelektuálů. Organizace Freedom House ve své výroční zprávě za rok 2017 o svobodě ve světě zařadila Tibet na druhé nejhorší místo z pohledu politických práv a občanské svobody.

Přes tmavě modré nebe nad bílou horou se rozprostírá šest červených pásů, které zastupují šest původních kmenů (rodů, národů), které žily na území dnešního Tibetu a jsou považovány za předky Tibeťanů. Jsou to kmeny (rody, národy) Se, Mu, Dong, Tong, Du a Ra.

Kombinace šesti červených pásů kmenů (rodů, národů) a šesti tmavě modrých pásů nebe symbolizuje nepřetržitou ochranu duchovních nauk a světského života černými a červenými buddhistickými ochránci.

Na vrcholku hory je slunce se zářivými paprsky svítícími do všech směrů, které symbolizuje radost ze svobody, duchovní a materiální štěstí a blahobyt všech bytostí žijících v Tibetu.

Vpředu na svahu hory stojí pár sněžných lvů s plápolající hřívou, kteří představují sjednocení duchovního a světského života.

Krásný a zářící tříbarevný drahokam, který drží sněžní lvi, představuje tři buddhistické klenoty Buddhu, Dharmu a Sanghu.

Červenomodrý drahokam ležící u nohou lvů představuje správné etické chování, které je založeno na deseti buddhistických ctnostech a šestnácti způsobech lidského chování.

Žlutý lem na obvodu vlajky představuje čisté zlato jako symbol Buddhova učení zářící do všech světových stran a všech dob.

• 2.-14.1. se v Bódhgaji konalo předávání učení Kálačakry vedené Jeho Svatostí dalajlamou. Čínské úřady zakazovaly Tibeťanům účast na tomto obřadě. V některých tibetských oblastech vyzvaly k odevzdání pasů kvůli otisku nového razítka a tím Tibeťanům zabránily ve vycestování. Těm, kteří odletěli do Indie, nařídily návrat domů ještě před začátkem obřadu. Tibeťané, jež uposlechli, byli následně vyslýcháni a byly jim odebrány pasy nebo jim bylo vyhrožováno, že přijdou o vládní finanční podporu nebo budou podniknuta opatření proti členům jejich rodiny. Některým Tibeťanům, kteří se vrátili až po účasti na učení, byly pasy roztrhány již na letišti.
• 1.2. zařadil Freedom House, organizace podporující lidská práva, ve své výroční zprávě Tibet na druhé nejhorší místo na světě z pohledu politických práv a občanské svobody. Nejhůře dopadla Sýrie.
• 2.2. byl z vězení po čtyřech letech propuštěn tibetský zpěvák Amčhog Phuldžung. Odsouzen byl za napsání písně o Jeho Svatosti dalajlamovi, která vyšla na jeho pátém albu Tíha naší odpovědnosti v roce 2012.
• 11.2. bylo v klášteře Kumbum při příležitosti oslav svátku Čhödul Mönlam, při němž jsou vystavovány máslové figurky torma, rozmístěno mnoho uniformovaných policistů. Tibeťané si také stěžovali, že museli čekat v dlouhých frontách, aby tormy viděli, zatímco čínští turisté si zaplatili vstupenku za 100 jüanů a frontám se vyhnuli.
• 13.2. se objevila zpráva, že tibetští poutníci směřující do kláštera Kirti v oblasti Ngawa na náboženský obřad byli na hranicích provincií Kan-su a S´-čchuan zastaveni bez dalšího vysvětlení a byl jim odepřen přístup automobily. Povoleno bylo pouze pokračování v cestě pěšmo.
• 27.2. byl již podruhé zatčen doktor a ředitel nemocnice kláštera Mura v okrese Mačhu, Khedub (50). Byl obviněn za zveřejňování učení Jeho Svatosti dalajlamy na sociálních sítích, psaní blogu vyjadřujícího sympatie s mnichy a mniškami vyhnanými z buddhistického institutu Larung Gar, hlásajícího náboženskou svobodu a právo na vlastní kulturu. Prý také uveřejňoval podobné názory jiných Tibeťanů. Poprvé byl zatčen v prosinci 2016 a propuštěn v lednu 2017. Čínské úřady se o něj zajímaly od té doby, co se vrátil z Nepálu a Indie, kde byl na poutních cestách v letech 2012 a 2014.

• 6.3. se na konferenci v okrese Rebkong, kterou organizovala mimo jiné kancelář pro náboženské záležitosti, udílela ocenění a finanční dary v řádech tisíců jüanů jednotlivcům i zástupcům klášterů za jednotu a přátelství čili za loajalitu k čínské vládě. Tato akce se dá chápat jako opatření pro klidný průběh 10. března bez protestů. V Rebkongu, kde došlo k masovým protestům v roce 2012, byla již několik týdnů před 10. březnem zvýšena bezpečnostní opatření.
• 18.3. se upálil Päma Gjalcchän (24) v Ňagrongu v Tibetské autonomní prefektuře Kandze provincie S´-čchuan. Čínská policie poté zpřísnila bezpečnostní opatření v této oblasti a téměř 200 Tibeťanů bylo zatčeno.
• 1.4. byl z vězení propuštěn Kjörpön Cchuldim Gjamccho (52), mnich kláštera Amčhog Ccheňi v okrese Ngawa. Byl odsouzen k 9 letům za vedení protičínských protestů v roce 2008 ve městečku Ccheňi, kterých se účastnilo kolem 600 mnichů kláštera Amčhog Ccheňi.
• 4. 4. dostalo v okrese Dzogang v oblasti Čhamdo 200 tibetských rodin příkaz k opuštění svých domovů. Mají se na své náklady přestěhovat z břehů řeky Salween do měst kvůli nespecifikovanému vládnímu projektu.
• 15.4. byl propuštěn Čhogdin Gjamccho (44), poslední z trojice mnichů z kláštera Cang v okrese Malho v Tibetské autonomní prefektuře Malho v provincii Čching-chaj, kteří byli obviněni jako hlavní vůdci tibetského povstání v Malho v roce 2008. Čhogdin Gjamccho a Khedub Gjamccho (33) byli odsouzeni k deseti letům a Cchülsang Gjamccho (30) k devíti letům. Khedub a Cchülsang byli předčasně propuštěni minulý rok v březnu. Všichni tři strávili tři roky v klášteře Sera Dže v jižní Indii. Čhogdin se vrátil do Tibetu v roce 2004 a Khedub a Cchülsang v roce 2007.
• 15.4. se v Tibetské autonomní prefektuře Kandze provincie S´-čchuan upálil Wangčhug Cchetän (39).
• V dubnu se muselo vystěhovat na 200 tibetských rodin z okresu Pašö a Dzogang kvůli nespecifikovanému stavebnímu projektu připraveného čínskou vládou.

• 2.5. se upálil tibetský mladík Čchagdor Khjab (16) v okrese Bora.
• 17.5. si Tibeťané připomněli 22. výročí zmizení 11. pančhenlamy Gendün Čhökji Ňimy, převtělence uznaného Jeho Svatostí dalajlamou.
• 18.5. se objevila zpráva, že od začátku dubna bylo na detektoru lži vyzkoušeno 168 kádrů v oblasti Kandze, tibetské části provincie S´-čchuan. Zjišťuje se tak pravost jejich oddanosti komunistické straně.
• 19.5. se v okrese Kangca v Tibetské autonomní prefektuře Cchodžang upálil Džamjang Losel (22), tibetský mnich kláštera Gjerteng ve městě Nangra. Džamjang svým zraněním podlehl.
• 1.6. bylo zatčeno přes 40 Tibeťanů v prefektuře Cchošar v provincii Čching-chaj při potyčce s policií. 20 Tibeťanů a 10 policistů bylo zraněno. Ke střetu došla v reakci na plán místních úřadů odklonit řeku z tibetské vesnice Šica do vedlejší muslimské vesnice Tharga.
• 10.6. vydaly čínské úřady zákaz výstupů na Mount Everest ze severní tibetské strany na následující podzimní sezónu. Důvodem byl s velkou pravděpodobností čin polského horolezce, který na vrcholek hory minulý měsíc přinesl tibetskou vlajku a fotografii Jeho Svatosti dalajlamy. Jeho výstup ze severní strany byl označen ze nelegální.
• 23.6. spáchal sebevraždu zatím neznámý Tibeťan v blízkosti chrámu Džókhang ve Lhase. Provolával hesla, že Tibeťané chtějí svobodu, a pak si prořízl hrdlo. Byl na místě mrtvý a místo činu ihned uzavřela policie.

• 7.7. dostali Tibeťané z vesnic Nara a Dziwa v oblasti Čhamdo v okrese Pašö nařízení od čínských úřadů, aby opustili svou půdu, neboť se na těchto pozemcích bude stavět škola, nemocnice a další budovy. Tibeťané se obávají, že je to jen záminka čínských úřadů pro získání jejich půdy, která se pak draze prodá čínským obchodníkům. Je jim nabízeno velmi nízké odstupné a vesničané se odvolali k vyšší soudní instanci.
• 10.7. byl z vězení propuštěn tibetský zpěvák Kälsang Jarphel, který v roce 2013 organizoval koncerty na podporu tibetského jazyka. Za to dostal čtyřletý trest.
• 8.8. začala demolice buddhistického centra Jarčhen Gar. Z 10 000 obyvatel má být letos vyhnáno 2000 mnichů a mnišek a se zemí srovnáno 2000 obydlí. Jedná se o stejný postup jako u buddhistického institutu Larung Garu.
• 10.8. oznámila čínská vláda rozhodnutí omezit počet obyvatel Lhasy na 500 000 (v roce 2015 bylo ve Lhase přihlášených 530 300 lidí k trvalému pobytu) a její rozloha by neměla překročit 78 km2. Růst počtu obyvatelstva má jít ruku v ruce s ekonomickým růstem a zlepšit místním kvalitu života. Spíše se však jedná o opatření k zajištění společenské stability.
• 21.8. byl z vězení po deseti letech propuštěn tibetský mnich kláštera Lithang, Adag Lope, synovec Rungje Adaga, který v roce 2007 na koňských závodech v Lithangu pronesl proslov za návrat Jeho Svatosti dalajlamy do Tibetu, propuštění pančhenlamy a tulku Tändzin Deleg rinpočheho. Adag Lope byl odsouzen za spolčení se zahraničními separatisty za účelem rozvrácení státu.

• 7.9. sepsali tibetští nomádi v oblasti Golog petici proti zákazu znemožňujícímu jim používání pastvin. Čínské úřady uvádějí jako oficiální důvod ochranu přírody, nomádi však argumentují soužitím s přírodou po staletí.
• 22.9. začali být obyvatelé v okolí řeky Gučhu v Rongbu nuceni úřady k opuštění své půdy a domovů ve jménu rozvoje. Do Rebkongu, centra této oblasti, přesouvá čínská vláda Číňany cíleně od roku 2013, což je hlavním důvodem vyvlastňování půdy.
• 2.10. byl z čínského vězení předčasně propuštěn Könčhog Dhöndub (25), který byl v roce 2008 odsouzen ke 12 letům. Mezi 16.-18. březnem 2008 se účastnil tibetských protestů v okrese Mačhu, do nichž se zapojilo 2000 Tibeťanů – 12 jich bylo zabito, na 200 vážně zraněno a 80 zatčeno.
• 3.10. byla otevřena nová vysokorychlostní silnice ze Lhasy do Ňingčhi na sporné hranici s indickým Arunačalpradéšem. 409 km dlouhá silnice má oficiálně podpořit turistický ruch, podle odborníků však především zjednoduší pohyb čínských vojenských jednotek a jejich techniky.
• 18.-28.10. byl čínskými úřady zakázán vstup cizinců do Tibetské autonomní oblasti, opatření platilo i pro Tibeťany žijící mimo TAO. V této době se konal v Pekingu 19. celostátní sjezd čínské komunistické strany a byla přijata opatření, aby jeho průběh nebyl narušen.
• 20.10. při příležitosti prvního výročí Mezinárodního dne na podporu Larungu zveřejnila londýnská nezisková organizace Free Tibet satelitní snímky, které zachycují ničení buddhistického institutu Larung Gar – od července 2016 bylo 4800 lidí vyhnáno a 4700 obydlí srovnáno se zemí.

• • 26.11. se v Dadho v okrese Kandze upálil tibetský mnich Tengha (63). Svým zraněním podlehl.
  • 27.11. zakázaly čínské úřady vstup do chráněné oblasti Ačhen Gangjab, která se dostala na seznam světového dědictví UNESCO letos v červenci. Pouze bezpečnostní složky a úřední činitelé mohou dostat povolení, ale nomádům obývajícím tuto oblast se svými stády jaků po staletí je přístup odepřen.
  • 14.12. schválil čínský státní úřad pro náboženské záležitosti 60 tzv. žijících buddhů, převtělenců (tulkuů), aby tak prý zamezil působení nepravých, ovlivněných dalajlamou. Počátkem roku 2016 spustila Čína online databázi se jmény, fotografiemi a oblastmi působení 870 schválených tulkuů, jejichž počet je nyní kolem 1300.
  • 23.12. se v Ngawě, městě stejnojmenné prefektury známé řadou sebeupálení, upálil Khönpe (kolem 20 let), který den nato zemřel.
  • 25.12. se Dhöndub Wangčhen (43), kterému se podařil útěk z Tibetu, setkal v San Franciscu s manželkou a svými čtyřmi dětmi. Dhöndub Wangčhen, autor dokumentu Nechat strach za sebou (2008), byl v roce 2009 odsouzen na šest let za svůj film mapující názory Tibeťanů před olympijskými hrami, které pořádala ČLR. V roce 2014 byl propuštěn, ale stále sledován.

XXIV. zimní olympijské hry v Pekingu V roce 2008 se konaly v ČLR první letní olympijské hry a Tibeťané uspořádaly řadu protestů, aby upozornili na situaci své země. Místo zlepšení situace, došlo k větším represím a silnější kontrole ve všech oblastech společnosti. Ani od té doby rostoucí počet sebeupálených Tibeťaňů nic nezměnil. Před zahájením ZOH, které připadalo na 4. února 2022, se konaly protesty ve více než 65 městech po celém světě. Některé země se symbolicky připojily k diplomatickému bojkotu a řada sportovců se odmítla her zúčastnist. Olympijské hry v Pekingu vyvolávaly kontroverzi nejen v oblasti lidských práv ale i životního prostředí, například kvůli umělému zasněžování.

Sinizace Tibetu 9. února se konala ve Lhase konference na téma práce s etnickými menšinami, které se zúčastnili zástupci komunistické strany v Tibetské autonomní oblasti, politici, úředníci, zákonodárci, policejní i vojenské složky. Navazovalo se na strategii, již v roce 2014 vyhlásil prezident Si Ťin-pching, tedy důraz na práci kádrů z řad etnických menšin, kteří tvoří mosty a vazby s místním obyvatelstvem a odvádějí v terénu nejlepší práci. V únoru 2021 proběhla kampaň proti členům komunistické strany s “dvojí tváří”, a také proto je nyní kladen důraz na posílení vedení strany pomocí zavedení politických standardů pro dobré kádry v oblastech s etnickými menšimani. Zároveň byl zrušen zákaz usazování venkovského obyvatelstva ve Lhase, o kterém se mluvilo již od podzimu roku 2021. V praxi to znamená, že se ve Lhase mohou usazovat nejen Tibeťané z okolních oblastí, ale také chanské obyvatelstvo. To vyvolává otázku rostoucí čínské populace ve Lhase, neboť zde již nyní působilo mnoho sezónních dělníků.

Sebeupálení – tibetský zpěvák Cchewang Norbu 25. února se před palácem Potála ve Lhase upálil tibetský populární zpěvák Cchewang Norbu (25). Začátkem března kvůli popáleninám zemřel. Nebylo možné zjistit více podrobností o jeho odchodu, ale pravděpodobně bylo jeho tělo zpopelněno.

Freedom House – zpráva o stavu svobody ve světě V březnu vyhlásila organizace Freedom House Tibet za nejméně svobodnou zemi na světě v roce 2022. Poslední příčku obsadil Tibet se Sýrií a Jižním Súdánem. Hodnotily se politická práva a občanské svobody v jednotlivých zemích.

10. březen – výročí tibetského povstání 10. března si Tibeťané připomínají povstání ve Lhase z roku 1959, které mělo za následek odchod Jeho Svatosti 14. dalajlamy do exilu. V indické Dharamsale vznikla tibetská exilová vláda, která tam sídlí dodnes. Začátkem března tedy každoročně čínské vojenské jednotky a těžká technika míří z bezpečnostních důvodů především do Lhasy a jejího okolí a koná se přehlídka vojenské moci a síly. Po celém světě se 10. března konají protesty na podporu Tibetu.

Sebeupálení – Tibeťané Taphun a Cchering Samdub 27. března se upálil Taphun (81) před policejní stanicí nedaleko kláštera Kirti v okrese Ngawa. Taphun během protestu podlehl svým zraněním. Následně byla zpřísněna bezpečnostní opatření v celé oblasti. 30. března se údajně upálil Cchering Samdub před policejní stanicí v Džekundu. Jeho osud ale není znám. Od roku 2009 došlo k 159 potvrzeným případům sebeupálení Tibeťanů, třetina z nich se stala v okrese Ngawa.

11. pančhenlama 25. dubna by oslavil 11. pančhenlama Gendün Čhökji Ňima své 33. narozeniny. 17. května 1995, několik dní poté, co byl Jeho Svatostí 14. dalajlamou potvrzen jako reinkarnace předchozího 10. pančhenlamy, zmizel. V šesti letech se stal nejmladším politickým vězněm na světě. Čínské úřady tvrdí, že se mu dostalo řádného vzdělání a žije běžný život, ale zprávy nelze ověřit. 17. května probíhá po celém světě kampaň za propuštění pančhenlamy.

Zatčení tibetští intelektuálové V Tibetu pokračuje zatýkání kritiků čínského komunistického režimu z řad tibetských intelektuálů. Během června přibylo na dlouhý seznam zatčených a odsouzených několik dalších jmen. Thubtän Lodö (34) známý pod psedonymem Sabučche byl zatčen v říjnu 2021 a v červnu 2022 odsouzen ke čtyřem a půl roku vězení za podporování separatismu, ohrožování státní bezpečnosti a poškozování etnické jednoty. Thubtän pochází z Kandze a zabývá se socioekonomickými tématy. Píše na sociální média a literární fóra tibetsky i čínsky. Překládá z čínštiny a angličtiny. Původně pracoval jako učitel na střední škole v okrese Seršul. Ňima, známý jako Locawa (Překladatel), doktorand tibetanistiky na S´-čchuanské univerzitě národnostních menšin, byl v červnu odsouzen ke třema rokům vězení za vyzrazení státního tajemství. Ňima pochází z Darcenda a je propagátorem tibetského jazyka a kultury. Díky znalosti angličtiny často diskutoval se zahraničními turisty o tibetské historii a situaci v Tibetu. V červnu byli zadrženi dva tibetští mladíci Tobga (20) a Sardag (25) při noční razii v blízkosti kláštera Meru ve Lhase. Pocházejí z Julšul a pendlovali mezi Žikace a Lhasou. Byli zatčeni poté, co jim policie prohledala mobilní telefony. O jejich případu zatím není známo více informací.

Covid v Tibetu Čína vyhlásila nulovou toleranci pro covid. Oproti minulému roku, kdy se v Tibetu oficiálně neobjevil jediný případ covidu, byl od 7. srpna vyhlášen v Tibetu lockdown. Čína nekompromisně uzavírá postižené oblasti, nezávislí novináři či pozorovatelé tak zde nemohou pracovat a chybí relevantní informace. V Tibetu se podle čínské propagandy objevila varianta BA. 2.76, která se jinde v Číně nevyskytla. Proto je považována za virus zavlečený ze zahraničí (mluví se hlavně o Indii a Nepálu) a za původce je označen okres Samdubcche v Žikace. Propaganda zobrazuje nákladní automobily dezinfikující ulice či státní úředníky cestující do vesnických oblastí v bílých ochranných oblecích. Na sociálních sítích se i přes cenzuru objevují příspěvky o detenčních centrech ve Lhase, kam jsou sváženi nemocní. Není jim poskytnuta téměř žádná lékařská péče, není dostatek léků ani jídla a nemocní se musí sami předzásobit.

Sbírání vzorků DNA v Tibetu V září vydaly dvě organizace, Citizen Lab a Human Rights Watch, zprávy o soustavném sbírání vzorků DNA v Tibetské autonomní oblasti. Uvádějí, že během šesti let jich čínská policie shromáždila 920 000 až 1 200 000. Krev je odebíráná také pětiletým dětem ve školce. Informace o DNA sbírá policie z celé tibetské komunity bez souvislosti s trestnou činností.

Autor: Lhamo Zdroj: International Campaign for Tibet

• Charta 77 inspirovala čínské intelektuály k iniciativě Charta 2008. Jeden z jejích signatářů Liou Siao-po byl za své lidskoprávní aktivity v roce 2009 odsouzen k jedenáctiletému trestu vězení. O rok později obdržel Nobelovu cenu míru.
• Poslanecká sněmovna ČR v roce 2008 přijala usnesení, ve kterém vyzývá všechny své představitele, aby při mezinárodních jednáních aktivně vystupovali na obranu lidských práv obyvatel Číny a Tibetské autonomní oblasti.
• Dalajlama ani Tibetská exilová vláda nežádají odtržení a samostatnost Tibetu, ale požadují v souladu s ústavou ČLR skutečnou autonomii a důsledné dodržování lidských práv.
• V únoru 2014 vydal španělský soudní dvůr mezinárodní zatykač na pět bývalých čínských politických vůdců, včetně bývalého prezidenta Ťiang Ce-mina a bývalého premiéra Li Pchenga kvůli kulturní genocidě v Tibetu.
• Podle průzkumu, který si v roce 2014 nechala vypracovat organizace International Campaign for Tibet si 83 % francouzských a německých občanů přeje, aby se vládní představitelé jejich zemí oficiálně setkávali s Jeho Svatostí dalajlamou, a téměř 90 % z nich si uvědomuje neutěšený stav lidských práv v Tibetu.

• • • v 15. století postavil mnich Thantong Gjalpo v Tibetu 53 řetězových mostů. Stavební práce provedli kováři, zvířatům nebylo povoleno mosty používat. Mnohé z nich jsou dodnes funkční.
  • • až do roku 1956 obstarávali poštovní službu v Tibetu běžci, kteří si poštu předávali štafetou. Každý muž uběhl vzdálenost delší než 7 km. Naléhavé sdělení se předávalo pomocí zprávy připevněné k šípu, proto měly tyto dopisy před ostatními přednost.
  • • maskotem olympijských her v roce 2008 konaných v Pekingu byla tibetská antilopa orongo.
  • • do největších stanů tibetských kočovníků se vejde sto až dvě stě osob. Stany se vyrábí z jačí srsti a mohou mít i několik místností.
  • • 29. dubna 2004 uběhla Tibeťanka Kelsang Dolma z Dharamsaly na londýnském maratonu 26,2 mil za 4 hodiny, 54 minuty a 23 sekund.
  • • Shakespearova Hamleta a Romea a Julii si můžete přečíst v tibetštině. O překlad se postaral 72letý Wangdü, který se anglicky naučil v Indii.
  • • tradiční vesnický dům v Tibetu nemá komín a kouř z pece nebo kamen odchází dírou ve střeše.
  • • rituální trubka používaná mnichy, někdy vyrobená z lidské nebo zvířecí kosti se jmenuje kangling.
  • • lednový průměr teplot ve Lhase je kolem 0o C a srpnový 17o C.
  • • režisér filmu Pohár Khjence Norbu rinpočhe, který žije v Bhútánu, natočil svůj druhý film Travellers and Magicians (Cestovatelé a kouzelníci).
  • • mezi Marsem a Jupiterem v pásu asteroidů obíhá planetka Lhasa. Má číslo 7859 a na jihočeské observatoři na Kleti ji 19. října 1979 objevil Antonín Mrkos.
  • • tibetští pastevci používají k zahánění stáda vrhací biče kurtho, kterými umí vrhat kameny na velkou vzdálenost.
  • • v Dharamsale má sídlo tibetská exilová vláda.
  • • jeden z nejrozsáhlejších tibetských slovníků vytvořil ruský tibetolog Jurij Nikolajevič Rerich (1902 – 1960). Jeho desetidílný Tibetsko-rusko-anglicko-sanskrtský slovník vyšel v Moskvě v letech 1983-1988.
  • • nejdelším tibetským jezerem je Panggong-ccho na hranicích s Ladakem. Je dlouhé kolem 150 km a široké přibližně 4 km.
  • • první čtyři tibetské poštovní úřady byly zřízeny v roce 1904 ve Lhase, Gjance, Domu (Ja-tungu) a Phagri.
  • • jedním z nejohroženějších zvířat žijících v Tibetu je kabar pižmový (Moschus moschiferus), ze kterého se po staletí získávalo pižmo.
  • • v pražských Vokovicích je Tibetská ulice. Najdete ji poblíž ulice Arabské, Nepálské, Irské a Skotské.
  • • tibetské legendy říkají, že první tibetští králové sestoupili na zemi po mytickém provazu mu.
  • • za nejcennější památky nejstaršího tibetského buddhistického malířství jsou považovány kláštery v Tholingu v západním Tibetu, Alči v Ladaku a Tabo v údolí Spiti v severní Indii.
  • • bönisté mají svastiku, jeden z nejrozšířenějších asijských symbolů, otočenou obráceně než buddhisté (směřuje doleva).
  • • v nejzápadnější části Ladaku žije malý národ Dardů (sami si říkají Brogpa, Brogpové), kteří jako jediný indoevropský národ zcela přijali tibetský buddhismus. I když jejich jazyk je zcela odlišný od tibeto-barmské jazykové skupiny, jména mají tibetská.
  • • nejrozsáhlejší dílo o buddhistické ikonografii, které napsal indický vědec a dnes ředitel indické akademie věd prof. Lokesh Chandra, má 26 dílů.
  • • katolíky najdete i mezi Tibeťany. Asi 600 jich žije v malé vesnici v provincii Jün-nan na samém okraji východního Tibetu, v Amdu. Na křesťanskou víru je obrátili francouzští misionáři asi před 150 lety.
  • • zástěra sešitá ze tří pruhů s barevnými proužky, kterou si tibetské ženy uvazují kolem pasu se jmenuje pangdän.
  • • tibetský učenec a znalec tibetské kalibrafie lama Šerab Ňima uvádí, že v Tibetu je známo až 109 variant tibetského písma.
  • • podle tibetských legend je za prvního krále Tibetu považován Ňathi Cänpo.
  • • ochranná šňůrka, kterou Tibeťané nosí buď na krku nebo na zápěstí, se nazývá sungwa.
  • • dlouhodobý roční srážkový průměr Lhasy je 1600 mm, na severních pláních Čhangthangu dosahují roční srážky pouze 100 mm.
  • • cagle jsou malé buddhistické obrázky o rozměru několika centimetrů malované na plátno, papír nebo kůži.
  • • nejposvátnější hora Amda je 6282 m vysoká Amňe Mačhen, kolem které podobně jako kolem posvátné hory Kailás Tibeťané vykonávají posvátné poutě.
  • • tibetský buddhistický růženec thengwa má 108 kuliček.
  • • od 10. srpna 1959 platí v Tibetu pouze čínské peníze, které nahradily tradiční tibetské peníze.
  • • patronem medicíny v Tibetu je Sanggjä Mänlha (buddha-léčitel).
  • • čínský název Tibetu je Si-cang, v anglickém přepisu Xizang.
  • • Tibeťané říkají vonným tyčinkám pö.
  • • dnes se ve světě chová pět plemen tibetských psů, nejznámější s nich jsou Lhasa Apso, tibetský terriér a tibetská doga (mastif).
  • • středisko tibetského bönu v exilu je v indické Dolandži.
  • • v Tibetu rostou asi nejsladší meruňky.
  • • tibetský ministr, ve starém Tibetu i dnes v exilu, má titul kalön.
  • • podle starých kronik je za zakladatele bönu považován Šenrab Miwo.
  • • hlavní učení školy Gelug tibetského buddhismu, sestávající z ucelené soustavy meditací, cvičení a obřadů, se nazývá lamrim čhenmo (doslova velké stupně cesty).
  • • dřevěné konstrukci na hlavě ženy pro upevnění účesu ve starém Tibetu se říká padug.
  • • univerzální tibetský pozdrav je taši dele.
  • • hlavní učení školy Kagjü tibetského buddhismu, sestávající z ucelené soustavy meditací, cvičení a obřadů, se nazývá čhagčhen, sanskrtsky mahámudra (doslova velká pečeť, velká smlouva).
  • • s‘-čchuansko-tibetská silnice spojující Lhasu s Čcheng-tu měří 2100 km, její severní varianta je o 300 km delší.
  • • doring je kamenná stéla s významnými nápisy a texty tibetské historie, nejznámější stojí před chrámem Džókhang ve Lhase, pochází z roku 822 a obsahuje text čínsko-tibetské mírové smlouvy z let 821 – 822.
  • • sedmitisícovka Ňänčhen Thangla (7088 m) leží asi 120 km severozápadně od Lhasy, poblíž jezera Namccho.
  • • k oblíbeným pochoutkám Tibeťanů patří jogurt žo.
  • • jedinou osmitisícovkou, která celá leží v Tibetu, je 8013 m vysoká Šiša Pangma.
  • • titul lama je vyhrazen pouze vzdělaným a vysoce postaveným mnichům.
  • • v Ngari, v západním Tibetu, je možné i dnes potkat stáda divokých oslů kjangů (Eguus kiang).
  • • jediná zlatá mince, která byla v Tibetu vydána, je 20 sang z let 1918 – 1921. Mince byla ražena v mincovně Serkhang (doslova zlatý dům) u Norbulingky ve Lhase.
  • • hlavní učení školy Sakja tibetského buddhismu, sestávající z ucelené soustavy meditací, cvičení a obřadů, se nazývá lamdä (doslova cesta a ovoce této cesty).
  • • malá schránka pro uschovávání nejcennějších buddhistických předmětů a drobností, kterou Tibeťané nosí buď na krku nebo u pasu, se nazývá gau.
  • • velmi oblíbeným jídlem Tibeťanů je sušený tvaroh čhura, vyráběný zejména z jačího mléka.
  • • oblíbenou hrou starších Tibeťanů je šo – obdoba naší hry v kostky. Hraje se dvěma kostkami, 64 mušličkami a třemi sadami různých mincí po devíti kusech na speciální kožené podložce.
  • • klášter Däpung ležící na okraji Lhasy byl před rokem 1959 s více než deseti tisíci mnichy považován za největší klášter na světě.
  • • Tibeťané používají pro samici jaka zvláštní jméno – di.
  • • první tibetštiny v češtině sepsal v 50. letech Pavel Poucha.
  • • rozměrově největší tibetská bankovka 100 sang, která byla vydávána v letech 1937 – 1959, měla rozměry 21,5 x 13,8 cm.
  • • Lhasa, hlavní město Tibetu, leží na stejné (třicáté) rovnoběžce jako egyptská Káhira.
  • • největším distributorem anglicky psaných knih o Tibetu a tibetském buddhismu je londýnské vydavatelství Wisdom Books Publication.
  • • první překlad Tibetské knihy mrtvých do západního jazyka provedl v roce 1927 Dr. Ewens-Wenz ve spolupráci se sikkimským lamou Kazi Dawa Samdubem
  • • prvním vědomě inkarnovaným lamou v Tibetu byl karmapa, hlava tibetské školy Karma Kagjü, který tak založil instituci převtělenců, v zahraničí známou zejména z linie dalajlamů.
  • • v Rusku žijí tři národy, které vyznávají tibetský buddhismus: Tuvinci na Sibiři, Burjati u Bajkalu a Kalmyci u Kaspického moře.
  • • díky internetu je i u nás možno poslouchat zpravodajství v tibetštině – Hlas Tibetu (www.vot.org) aHlas Ameriky (www.voa.gov) vysílají denně v real-audio formátu.
  • • pravděpodobně první Evropan, který Tibet navštívil, je italský františkán českého původu Odorico da Pordenone, zvaný též bratr Oldřich, Čech z Furlánska, který jako papežský nuncius pobýval v letech 1316- 1330 v Číně.
  • • tibetský vysokohorský ječmen, z kterého se vyrábí campa, roste až do nadmořské výšky 4600 m.
  • • největší komunita Tibeťanů v Evropě žije ve švýcarském Rikonu.
  • • za nejvýše položené jezero v Tibetu je považováno jezero Nganglha Ringccho, ležící v západním Tibetu v nadmořské výšce 4748 m n.m.
  • • posvátná hora Kailás [tibetsky Gang Rinpočhe], nacházející se v západním Tibetu, je nejposvátnější horou Asie. Je poutním místem pro džinisty, hinduisty, buddhisty a také bönisty.
  • • tibetský národní kámen je tyrkys ju, který Tibeťanky i Tibeťané rádi a často nosí.
  • • tradiční tibetské buddhistické knihy pečha nejsou vázáné; volné listy obdélníkového tvaru se jen skládají na sebe, ukládají se mezi dřevěné desky a zabalí se do látky.
  • • Tibeťané často dávají svým dětem jména, která vyjadřují lidské vlastnosti (např. Džigme – nebojácný, Cchering – dlouhověký, Ješe – moudrost, moudrý) nebo jsou inspirováni přírodou (např. Ňima – slunce, Dawa – měsíc, Sengge – lev) a také samozřejmě buddhismem (např. Norbu – klenot, Dolma – ochránkyně u nás známá pod jménem Tára, Čhögjal – král dharmy). Např. jméno jedenáctého pančhenlamy Gendün Čhökji Ňimy je možné poeticky přeložit jako Slunce dharmy a sanghy.
  • • v Samjä se nachází první buddhistický klášter v Tibetu, který byl založen roku 749 indickým učencem Padmasambhavou, Tibeťany nazývaným Guru Rinpočhe.
  • • nejoblíbenějším tibetským alkoholem je čhang, který si Tibeťané vyrábějí doma nejčastěji z ječmene, a připomíná náš burčák.
  • • přibližně 150 km severozápadně od Lhasy leží ve výšce 4718 m n.m. jedno z největších a nejznámějších tibetských jezer Namccho, Nebeské jezero, které má rozlohu 2207 čtverečných kilometrů.
  • • panda velká (Ailuropoda melanoleuca), jedno z nejpřísněji chráněních zvířat na světě, žije pouze v Khamu, na historickém území východního Tibetu, dnes připojeném k čínským provinciím S‘-čchuan a Jün-nan.
  • • první tibetské poštovní známky byly vydány tibetskou vládou až v prosinci 1912 a vytištěny ve Lhase, do prodeje se dostaly začátkem roku 1913. Celkem bylo vytištěno 6 známek na šedém papíře s hodnotou 2 1/2 kar, 5 kar, 7 1/2 kar, žogang, 1 tamka a 1 sang.
  • • tibetským národním jídlem je campa, mouka, která se mele z praženého tibetského ječmene. Po smíchání s čajem a přidání másla vznikne kaše, která tvoří základní potravu Tibeťanů.
  • • tibetské písmo vytvořil v 7. století, v době panování krále Songcän Gampa, tibetský učenec Thönmi Sambhóta na základě indického písma dévanágarí.
  • • v Tibetu pramení většina velkých řek centrální, jižní a jihovýchodní Asie. V západním Tibetu u posvátné hory Kailás pramení Brahmaputra, Indus, Satladž a Karnálí, na severovýchodě Chuang-che a Jang-c‘-ťjang a ve východním Tibetu Mekong, Salwin a Irawady.