O Lungtě
Občanské sdružení Lungta (nyní Spolek Lungta) vzniklo v listopadu 1997. Slovo Lungta se do češtiny překládá jako „větrný kůň“. Praporky s obrázkem Lungty vyvěšují Tibeťané na významných buddhistických místech, nebo je rozhazují do větru v průsmycích a na vrcholech hor. Pro Tibeťany je Lungta symbolem pohody, tvůrčí energie a hlavně šťastného osudu.
Zatímco většina organizací se výrazně orientuje buď na otázku lidských práv, politických vězňů v Tibetu nebo na tibetský buddhismus, snažila se Lungta v prvních letech postihnout především způsob života Tibeťanů. Podle slov bývalého předsedy občanského družení Ľubomíra Sklenky: „V Tibetu nejsou jen političtí vězni, i když jich není málo, nebo jen mniši a mnišky v klášterech. Žijí tu lidé s jedinečnou kulturou a způsobem života, který by se měl zachránit.“
Jedním z cílů Spolku Lungta je sloužit jako informační zdroj. Spolek se snaží zpřístupňovat české veřejnosti pravdivé informace o situaci v Tibetu, o tibetské kultuře a tibetském buddhismu.
Lungta se věnuje publikační činnosti – vydali jsme například tyto publikace:
- Pravda o Tibetu, fakta a svědectví
- Zavírání dveří, náboženská represe v Tibetu
- Můj syn dalajlama: Příběh matky, Dekji Cchering 1. vydání, rok vydání 2010
- Svoboda v exilu, rok vydání 2011
- My Tibeťané – Rinčhen Lhamo, rok vydání 2014
- Povídání o pejskovi a kočičce od Josefa Čapka (v tibetštině)
- Můj syn dalajlama: Příběh matky, Dekji Cchering 2. vydání, rok vydání 2020
- Tibet nikdy nebyl součástí Číny, rok vydání 2020
Možná nejznámější aktivitou našeho spolku je kampaň Vlajka pro Tibet. Celosvětová kampaň Vlajka pro Tibet vznikla v polovině devadesátých let v západní Evropě s cílem poukázat na dlouhodobé porušování lidských práv v Tibetu. Lungta kampaň v České republice koordinuje od roku 1996. Každý rok 10. března také organizujeme happening Hlas pro Tibet před čínskou ambasádou.
Lungta vyhlásila v roce 2008 v pořadí již třetí Veřejnou sbírku Tibet. Prostředky z Veřejné sbírky Tibet jsou využívány k financování projektů spojených se vzděláváním v tibetské kulturní oblasti – podpora buddhistických klášterních škol Diskit a Tikse v severoindickém Ladaku, které zachovávají tradici, která v Tibetu byla násilně přerušena a k vydávání knih s tibetskou tematikou.