Vlajka pro Tibet – radnice.

Mezinárodní kampaň “Vlajka pro Tibet” vznikla v polovině devadesátých let v západní Evropě a stala se jednou z nejvýznamnějších symbolických akcí vyjadřujících podporu ochrany lidských práv nejen Tibeťanů, ale i obyvatel ČLR. Akce probíhá každý rok 10. března, v den výroční povstání Tibeťanů proti čínské okupaci Tibetu. Při povstání v roce 1959 zemřelo více než 80 000 Tibeťanů, statisíce Tibeťanů zemřely v následujících letech ve vězeních, pracovních táborech nebo v důsledku hladomoru. Počet tibetských uprchlíků v exilu dosáhl zhruba 150 000. Na protest proti porušování lidských práv v Tibetu se již upálilo 159 Tibeťanů. Cílem kampaně je poukázat na dlouhodobé porušování lidských práv v Tibetu. Česká republika se ke kampani připojuje pravidelně od roku 1996, kdy tibetskou vlajku vyvěsila první čtyři česká města. V loňském roce se k akci připojilo 867 obcí, měst, městských částí nebo krajů. Tisíce vlajek vlaje každoročně například v Německu, Francii, Belgii, Itálii a v dalších zemích. Vlajky vyvěšuje celá řada škol, včetně Univerzity Karlovy a kromě různých organizací také stovky občanů ČR. Po celé ČR probíhá v průběhu března řada akcí na podporu Tibetu.

10. března 2024 si připomeneme již 65. výročí tibetského povstání.

Kampaň Vlajka pro Tibet má především symbolický charakter a je vyjádřením solidarity s Tibeťany. Tibetská vlajka je jedním z nejvýraznějších symbolů, který Tibeťané v Tibetu používají při nenásilných protestech. Za její vyvěšení jim hrozí až několikaleté tresty vězení.

Žádost o projednání připojení se k mezinárodní kampani „Vlajka pro Tibet“.

Dobrý den,

dne 10. března 2024 si prostřednictvím mezinárodní kampaně “Vlajka pro Tibet” připomeneme již 65. výročí povstání Tibeťanů proti čínské okupaci Tibetu, které bylo násilně potlačeno armádou Čínské lidové republiky a při němž zahynulo na 80 000 Tibeťanů. Statisíce Tibeťanů zemřely v následujících letech ve věznicích, pracovních táborech nebo během hladomoru. Počet tibetských uprchlíků v exilu dosáhl zhruba 150 000. Na protest proti porušování lidských práv v Tibetu se za posledních patnáct let upálilo již 159 Tibeťanů.

Zapojte se do akce Vlajka pro Tibet a vyvěste 10. března tibetskou vlajku na budově Vašeho úřadu nebo na jiném čestném místě. Vyjádříte tak symbolickou podporu malému národu, který má podobně jako naše země před rokem 1989 přímou zkušenost s totalitním režimem a s okupací. Tibetská vlajka je jedním z nejvýraznějších symbolů, který Tibeťané v Tibetu používají při nenásilných protestech. Za její vyvěšení jim hrozí až několikaleté tresty vězení.

Kampaň Vlajka pro Tibet vznikla v polovině devadesátých let v západní Evropě a stala se jednou z nejvýznamnějších symbolických akcí na podporu Tibetu.
V roce 1996 se k akci připojila první čtyři česká města, v loňském roce už to bylo 867 měst, obcí, městských částí nebo krajů.

Vlajky kromě radnic vyvěšuje celá řada škol a po celé České republice probíhají v březnu tematické přednášky, výstavy, koncerty a jiné akce. Stovky vlajek vlají každoročně např. v Německu, Francii, Belgii, Itálii a dalších zemích.

Jménem Spolku Lungta Vás žádám o projednání této žádosti a připojení se k akci Vlajka pro Tibet 2024.

Budeme moc rádi, pokud nám Vaše stanovisko sdělíte:

* e-mailem na adresu lungta@lungta.cz,
* telefonem na číslo 608 870 020.

Za Vaše vyjádření předem děkujeme.

Podrobné informace o kampani a situaci v Tibetu najdete na stránkách Spolku Lungta. V případě zájmu Vám tibetskou vlajku zdarma zapůjčíme, stačí nás kontaktovat.

S poděkováním a přátelským pozdravem

Ing. Edita Kleckerová
ředitelka Spolku Lungta

E-mail: lungta@lungta.cz
Tel.: 608 870 020
www.lungta.cz

Budete kromě tibetské vlajky vyvěšovat i vlajku ukrajinskou? Podívejte se, jak vlajky správně vyvěsit

Dne 10. března 2024 se bude konat jedna z největších vexilologických akcí v Česku – Vlajka pro Tibet. V současnosti jsou na mnohých budovách vyvěšeny vlajky Ukrajiny. Jak tedy správně tyto dvě vlajky nakombinovat s ostatními? Pořadí vychází z jejich statusu. Vlajka Ukrajiny, jakožto samostatného státu, musí být na druhém místě za českou vlajkou. Vlajka Tibetu, jakožto vlajka nesuverénního subjektu, musí být poslední, tedy i za vlajkou obecní či vlajkou městské části. Česká vlajka musí vždy zůstat na nejčestnějším místě – v případě lichého počtu vlajek uprostřed, v případě sudého počtu vlajek nalevo od středu.

Zakoupení tibetské vlajky:

Tibetskou vlajku můžete zakoupit například v našem internetovém obchůdku. Vlajku o rozměru 150×90 cm pořídíte za 350,- Kč + poštovné. Objednat je možné přímo přes e-shop nebo prostřednictvím e-mailu.

Tibetskou vlajku si také můžete vyzvednout osobně v Happy House Rentals s.r.o.
Uruguayská 78/12 (roh Americké ulice), 120 00 Praha 2 – Vinohrady a to vždy od pondělí do čtvrtka od 9 do 18 hod, v pátek od 9 do 16 hod.

Tibetské vlajky nabízí i čeští výrobci vlajek a praporů, stačí se podívat na internet.

Zapůjčení tibetské vlajky:

Tibetskou vlajku můžeme radnicím (případně školám) také zapůjčit. Po skončení akce nám pak vlajku pošlete zpět na adresu naší organizace. V případě zájmu o zapůjčení tibetské vlajky nás prosím kontaktujte na lungta@lungta.cz

Kontaktujte nás pro další informace:

Lukáš Eršil
Koordinátor akce „Vlajka pro Tibet“
Spolek Lungta
E-mail: lungta@lungta.cz
Telefon: +420 608 870 020

V Tibetu jsou desítky let porušována základní lidská práva, včetně systematického potlačování svobody slova, politického a náboženského vyznání, národní a kulturní identity. Tibeťané nemohou používat své státní symboly (například tibetskou vlajku, státní znak), dochází k diskriminaci tibetského jazyka (na úřadech, v nemocnicích a většině škol je úředním či vyučovacím jazykem čínština) a v důsledku cílené migrace čínských obyvatel na území Tibetu také k diskriminaci rasové. Tibeťané se tak stali menšinou ve své vlastní zemi. Od roku 2006 úřady nechaly přemístit přes dva miliony Tibeťanů kvůli výstavbě nových domů pro čínské přistěhovalce. Tibeťanům jsou dále odpírána práva na vzdělání (podle oficiální statistiky čínské vlády je míra negramotnosti Tibeťanů starších 15 let více než 50%), právo na zdravotní péči atd. Dochází k cenzuře sdělovacích prostředků a internetu. Lidé jsou zatýkáni, zadržováni a souzeni bez práva na obhájce a řádný soudní proces. Dochází k mučení politických vězňů a k diskriminaci jejich rodinných příslušníků. Závažným problémem je také drancování nerostného bohatství a ničení životního prostředí. Protesty proti výstavbě dolů v blízkosti některých hor a jezer, které Tibeťané považují za posvátné, jsou hrubě potlačovány. V posledních letech dochází k častému zatýkání umělců zejména tibetských zpěváků a spisovatelů. Pokračuje perzekuce mnichů, jejichž nenásilné protesty se úřady snaží okamžitě umlčet. Jejich počet v klášterech je omezen, dochází k častým kontrolám, téměř před každým klášterem se nachází minimálně jedna policejní stanice.

V říjnu roku 1949 vyhlásil předseda Ústředního výboru komunistické strany Mao Ce-tung vznik Čínské lidové republiky. O rok později vtrhla do Tibetu čínská vojska a nepočetná tibetská armáda byla zničena v bitvě v Čhamdu. V roce 1959 uprchl 14. dalajlama do Indie, kde později ustanovil tibetskou exilovou vládu. Po jeho odchodu ze země vypuklo v Tibetu povstání proti několik let trvajícím represím a čínské politice, znevýhodňující Tibeťany v jejich vlastní zemi. Dne 10. března 2024 si připomeneme 65. výročí tohoto povstání. Zemřelo při něm přibližně 80 000 Tibeťanů. Více než milion Tibeťanů zemřelo v následujících letech ve vězeních, pracovních táborech, v důsledku hladomoru apod. Po sérii masových demonstrací v letech 1987-89 bylo v Tibetu na 13 měsíců vyhlášeno stanné právo. Dalajlama se stal ve stejné době laureátem Nobelovy ceny míru, v roce 1990 přijal pozvání prezidenta Václava Havla a poprvé navštívil tehdejší Československo. V roce 2008 proběhly v Tibetu masivní protesty proti porušování lidských práv, při nichž zemřelo několik desítek Tibeťanů, více než tisíc lidí bylo zatčeno čínskou policií. Tibet je od té doby kvůli obavám z demonstrací spojených s výročím březnového povstání v období od února do května každoročně zcela uzavírán nejen pro turisty, ale i pro zahraniční pozorovatele a média. Za posledních patnáct let si upálení, jako nejkrajnější formu protestu proti politickému, kulturnímu a náboženskému útlaku ze strany Číny zvolilo 159 Tibeťanů.

Opakovaně se setkáváme s tím, že na radnice českých měst (zejména těch, které se v minulosti
připojily k akci Vlajka pro Tibet), jednotlivci nebo skupiny rozesílají texty (mohou být doplněné i o
fotografie), které záměrně překrucují historická fakta.
U textů většinou neznáme autora/autory, jejich obsah je často zavádějící, lživý nebo se jedná o
vyložené nesmysly.
Pokud se s takovým textem setkáte, pravděpodobně vás překvapí výroky na úrovni komunistické
propagandy, výzvy, abyste 10. března nevyvěšovali tibetskou vlajku nebo dokonce různé formy
zastrašování, co se stane, pokud tibetskou vlajku vyvěsíte.
Komentář k jednomu z textů nám poskytl slovenský sinolog a tibetolog, profesor Martin Slobodník
Podívat se můžete i na starší díl pořadu České televize Devadesátka, kde na dotazy odpovídal
tibetolog Daniel Berounský z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy.
Historická fakta o Tibetu jsou dobře dohledatelná v české i zahraniční literatuře, není tedy problém si
pravdivé informace z různých zdrojů najít.
Pokud se ale s podobnými texty setkáte a budete mít potřebu je s námi konzultovat, napište nám
prosím na lungta@lungta.cz nebo zavolejte na 608 870 020.